Aktuální místní čas: Kodaň

Denní světlo během roku: Kodaň

Věděli jste, že…

Dánský zámečník strávil svůj život stavbou hodin s ozubeným kolem, které se otočí jednou za 25 753 let

Obyvatelé Kodaně ujedou na kole každý den 1,4 milionu kilometrů.

Obvod Země je zhruba 40 000 km. Město s přibližně 600 000 obyvateli tedy našlape ekvivalent třiceti pěti oblětů planety denně – a zítra to udělá znovu.

Z toho vyplývá i zbytek čísel. V Kodani je přibližně 675 000 jízdních kol a přibližně 120 000 automobilů – počet kol převyšuje počet automobilů více než pět ku jedné. V centru Kodaně je více kol než obyvatel. 62 % obyvatel Kodaně dojíždí do práce nebo studia na kole; 9 % autem. Jen jeden most, Dronning Louises Bro, přejede až 36 000 cyklistů denně, čímž patří k nejrušnějším cyklistickým přejezdům na světě.

63 % členů dánského parlamentu, který zasedá uprostřed města, jezdí do práce na kole.

Nic z toho se nestalo rychle a o to jde. Kodaň postavila od roku 1912 do roku 1969 každý rok nejméně jednu míli cyklostezek. V letech 1975 až 1985 postavila pět mil ročně. V roce 1970, kdy město poprvé začalo provoz sčítat, projelo denně 351 133 aut proti 100 071 kolům. V roce 2016 se poměr poprvé obrátil: 265 700 kol, 252 600 automobilů.

Trvalo to šestačtyřicet let, během nichž se každý rok kousek přidal.

Kodaň je město, kterému nevadí věci, jež dávají smysl jen tehdy, když se na nich pracuje velmi dlouho.

Když bylo Jensovi Olsenovi osm let, četl dánský román, ve kterém byly rozbité hodiny. Vadilo mu to. Když je někdo postavil, dají se i opravit. Rozhodl se, že tou osobou bude on.

Vyučil se zámečníkem, pak výrobcem nástrojů, pak hodinářem. V pětadvaceti odcestoval do Štrasburku, studovat orloj v katedrále, a vracel se tam znovu a znovu, aby si zapsal, jak fungují jeho jednotlivé funkce. Pak začal počítat vlastní.

Světové hodiny Jense Olsena – Verdensur – stojí na kodaňské radnici. Mají dvanáct soustrojí a 15 448 jednotlivých dílů. Jsou zcela mechanické a musí se jednou týdně ručně natahovat.

Ukazuje kodaňský čas, sluneční čas, čas kolem světa, východ a západ slunce, hvězdný čas, věčný kalendář, polohy planet a data budoucích zatmění Slunce a Měsíce.

A pak jsou tu ozubená kola.

Nejrychlejší se otočí jednou za deset sekund. Nejpomalejší jednou za 25 753 let. Toto kolo sleduje precesi zemské osy – pomalé kolísání, které během zhruba dvaceti šesti tisíciletí posouvá polohu nebeského severního pólu. Právě teď se otáčí. Od spuštění se pootočilo asi o jeden stupeň.

Olsen se spuštění nedožil. Zemřel v roce 1945. Hodiny nakonec v roce 1955 spustil dánský král spolu s Olsenovou vnučkou. Na jeho náhrobku je víceméně napsáno: astromechanik, výrobce světových hodin.

Jeden náhodný detail: planetární číselník ukazuje osm planet. Olsen dokončil své výpočty předtím, než bylo Pluto objeveno v roce 1930, takže se na ně nedostalo. Padesát jedna let byly hodiny považovány za mírně chybné. V roce 2006 Mezinárodní astronomická unie překlasifikovala Pluto a hodiny se v tichosti opět staly správnými.

Hodiny: Kodaň leží na 55,7° severní šířky, a proto má jeden z největších rozdílů v délce dne na tomto seznamu – zhruba sedmnáct a půl hodiny světla o letním slunovratu a sotva sedm na konci prosince.

Což je pro Verdensur příhodné místo. Venku se město řídí sluncem, které se nemůže rozhodnout. Uvnitř radnice se přesto otáčí kolo, které svou první úplnou otáčku dokončí až zhruba v roce 27700 – jeden ručně natažený týden za druhým.