Aktuální místní čas: Praha

Denní světlo během roku: Praha

Věděli jste, že…

Praha postavila hodiny, které se odmítají rozhodnout, co znamená čas

Česko je ve spotřebě piva na osobu první na světě každý rok od roku 1993. Země vznikla v roce 1993.

Číslo se pohybuje v závislosti na roce a na tom, kdo to počítá – nedávné odhady se pohybují někde mezi zhruba 121 a 150 litry na osobu a rok, což vychází zhruba na 240 až 300 půllitrových sklenic ročně na každého muže, ženu a dítě v zemi. Už dvě desetiletí klesá a Česko je stále pohodlně první. Přiblížit se kdy dokázaly jen Rakousko a Německo a ani jedno z nich Česko nepředstihlo.

Praha si navíc může docela oprávněně připisovat, že to celé způsobila. Pilsner – světlý zlatavý ležák, který dnes tvoří drtivou většinu piva vypitého na světě – vznikl v roce 1842 v Plzni, asi osmdesát kilometrů odsud.

Město mezitím už šest set let provozuje orloj, hodiny, které ukazují čtyři různé druhy času, v zemi, která byla za každý rok své existence první v jednom konkrétním celosvětovém žebříčku.

Orloj běží na jižní stěně Staroměstské radnice od roku 1410; postavil ho hodinář Mikuláš z Kadaně s astronomem Janem Šindelem. Je to nejstarší dosud fungující astronomický orloj na světě a většina železa v něm je původní.

Každou hodinu se otevřou dvě okénka. Dvanáct apoštolů jimi prochází ve dvojicích. Vedle nich se pohybují postavy Smrti, Marnivce a Lakomce. Zakokrhá zlatý kohout, odbije zvon a asi za pětačtyřicet sekund je po všem. Na náměstí se kvůli tomu scházejí davy už více než dvě století.

Pozoruhodné ale není představení. Pozoruhodné jsou ciferníky.

Hodiny: Orloj ukazuje současně čtyři zcela odlišné systémy měření dne.

Staročeský čas, v němž den začíná západem slunce. Na stejném principu fungoval osmanský Istanbul – čas gurubi – a zákonem ho opustil v roce 1926.

Babylonský čas, ve kterém den začíná východem slunce a denní doba se dělí na dvanáct hodin bez ohledu na to, jak dlouhý den ve skutečnosti je, takže hodina v červnu je delší než hodina v prosinci. Svahilský čas v Nairobi a etiopské hodiny v Addis Abebě také začínají den východem slunce, ovšem s hodinami pevné délky.

Středoevropský čas, označený ručičkou ve tvaru slunce. Moderní systém: hodiny stejné délky, počítané od půlnoci.

Hvězdný čas, měřený podle hvězd, nikoli podle slunce; hvězdný den je nepatrně kratší než sluneční.

K tomu poloha Slunce a Měsíce ve zvěrokruhu, fáze Měsíce a kalendářní deska s dnem v roce a svátky svatých, podle kterých se kdysi řídily termíny středověkých trhů.

Jeden ciferník, čtyři odpovědi na otázku, kdy začíná den – všechny běží zároveň a všechny jsou správné.

V jiných dílech této série se města o těchto systémech přela a jeden si vybrala. Istanbul zvolil půlnoc a přijal zákon. Nairobi zůstalo u východu slunce. Praha prostě postavila stroj, který ukazuje všechny, a rozhodnutí nechala na divákovi.

Málem nepřežil. V květnu 1945 byla za Pražského povstání Staroměstská radnice ostřelována a orloj vyhořel; mnoho figur i kalendářní deska byly zničeny. Tři roky stál, dokud Vojtěch Sucharda neobnovil mechanismus a nevyřezal nové apoštoly.

Praha leží na 14,4° východní délky a používá středoevropský čas, odvozený od 15. poledníku. Hodiny ve městě se od místního slunce liší jen o pár minut – jde o jedno z nejpřesněji položených míst na celém tomto webu.

Město, které postavilo pomník myšlence, že čas je věcí výkladu, má shodou okolností přímo na zdi vedle něj téměř dokonale přesný čas.