Věděli jste, že…
Bejrút počítá své vlastní zkázy v přísloví, nikoli v záznamu
Jedno libanonské rčení říká, že Bejrút byl sedmkrát zničen a sedmkrát přestavěn a že bude zničen poosmé a po osmé znovu postaven.
Stojí za to upřesnit, co je to za číslo. Je to folklór, ne historický součet. Archeologové i encyklopedie, které ho uvádějí, ho tak také označují – jako přísloví o městě, ne jako výčet. Nikdo ten seznam nikdy nesestavil.
Doložená historie je starší a podivnější. Dějiny Bejrútu sahají přes 5 000 let nazpět. Jméno pochází z kananejského be'erot, „studny“ – podle podzemní vody pod městem, z níž obyvatelé dodnes čerpají. První písemná zmínka pochází ze 14. století př. n. l., z klínopisných dopisů z Amarny, v nichž vládce Biruty psal egyptskému faraonovi.
Vykopávky v centru města nalezly naskládané vrstvy fénického, helénistického, římského, byzantského, arabského, křižáckého a osmanského města. Výzkum v roce 1994 prokázal, že jedna moderní ulice, Souk Tawile, dodnes sleduje trasu starověké řecké a římské ulice.
Za Římanů, jako Berytus, mělo město první právnickou školu v zaznamenané historii. V době svého rozkvětu předčila školy v Konstantinopoli, Athénách i Římě a její profesoři se podíleli na sestavení Justiniánova zákoníku. Bejrútu se říkalo Matka zákonodárství.
Hodiny: to stojí za to mít na paměti kvůli tomu, co se stalo 26. března 2023, kdy se Libanon probudil ve dvou časových pásmech najednou.
Libanon obvykle posouvá hodiny dopředu poslední neděli v březnu, spolu s Evropou. Ve čtvrtek 23. března oznámil úřadující premiér Nadžíb Míkátí, že změna se odkládá na 20. dubna – po ramadánu – aby postící se mohli ukončovat půst kolem 18:00, a ne v 19:00.
Maronitská církev, největší křesťanská instituce v zemi, uvedla, že se s ní nikdo neradil, a že hodiny posune dopředu tak jako tak. Následovaly křesťanské školy a organizace. Stejně tak zpravodajské kanály LBCI a MTV. Muslimské instituce většinou zůstaly na zimním čase.
Zhruba tři dny žila země, která je v nejširším místě široká 88 kilometrů, ve dvou různých časech. Lidé museli sladit práci a školu podle obou. Vyhledávače vracely na otázku, kolik je v Libanonu hodin, různé odpovědi. Middle East Airlines nechaly hodiny na zimním čase, ale všechny odlety posunuly o hodinu dopředu, aby zůstaly v souladu s mezinárodními letovými řády.
27. března kabinet rozhodnutí zrušil. Míkátí řekl, že jeho záměrem bylo ulevit těm, kteří se postili, „aniž by to způsobilo jakoukoli újmu jiným libanonským frakcím“, a že někteří dali rozhodnutí „rozměr, jaký jsem si nikdy nepředstavoval“.
Město, které starověký svět učilo sepisovat zákony, prožilo půl týdne, kdy půlka země úřední nařízení o hodinách prostě odmítla.
Zdroje
- Archeology Magazine a National Geographic (charakterizující „sedm pádů“ jako folklór/legendu)
- Old Beirut/Britannica (5 000 let historie; etymologie *be'erot*; dopisy z Amarny ze 14. století př. n. l.; vrstvy od fénické po osmanskou; výzkum Souk Tawile v roce 1994)
- LGIC (římská právnická škola v Berytu; podíl na Justiniánově kodexu; „Matka zákonodárství“)
- AP/Gulf News a Click2Houston (země široká 88 km v nejširším místě; rozdělení institucí)
- Al Jazeera (Maronitská církev odmítající rozhodnutí; LBCI a MTV; uniklé video a Berriho žádost)
- CNN (krok kabinetu zpět 27. března; Mikatiho prohlášení)
- CNBC/Reuters (Middle East Airlines posouvají časy letů dopředu)