Aktuální místní čas: Šanghaj

Denní světlo během roku: Šanghaj

Věděli jste, že…

Počítače celého světa nazývají čínské časové pásmo „Asia/Shanghai“

V roce 2025 přístav Šanghaj odbavil více než 55 milionů kontejnerů v přepočtu na dvacetistopé jednotky (TEU).

Přepočtěte to na jednotku času a číslo přestane být abstraktní. Padesát pět milionů kontejnerů ročně je asi 150 000 denně, 6 300 za hodinu neboli zhruba 1,7 kontejneru každou sekundu – nepřetržitě, ve dne i v noci, o víkendech, po celý rok.

Šanghaj je od roku 2010 každý rok nejrušnějším kontejnerovým přístavem světa. V roce 2024 se stala prvním přístavem v historii, který překonal 50 milionů TEU, a rok uzavřela na 51,51 milionu. Padesátimiliontý kontejner, zabalený do červené, byl zvednut ráno 22. prosince 2024 na automatizovaném terminálu Jangšan, fáze IV.

Jangšan si zaslouží vlastní větu. Je to plně automatizovaný hlubokovodní přístav postavený na uměle rozšířených ostrovech třicet kilometrů od pobřeží, spojený s pevninou mostem, a v roce 2025 sám odbavil 28,71 milionu TEU – víc než polovinu celkového objemu Šanghaje a víc, než kolik celkem odbaví téměř kterýkoli jiný přístav na Zemi.

Přístav obsluhuje téměř 350 mezinárodních lodních linek, které ho spojují s více než 700 přístavy ve více než 200 zemích a regionech. Šanghajská celní správa odhaduje průměrnou denní hodnotu proclívaného zboží na přibližně 29,8 miliardy juanů – zhruba 4 miliardy USD denně, neboli 1,24 miliardy juanů každou hodinu.

V roce 1994 přístav poprvé odbavil milion kontejnerů. Do roku 2025 toto číslo znásobil pětapadesátkrát.

Hodiny: A tady je detail, díky kterému je to spíš šanghajský příběh než čínský.

Každý telefon, server a operační systém na Zemi ukládá časová pásma podle stejné reference: databáze časových pásem IANA, sady souborů, kterou společně udržuje komunita a kterou používá v podstatě veškerý moderní software.

V této databázi se časové pásmo pokrývající celou pevninskou Čínu – to, kterému se oficiálně říká pekingský čas – nejmenuje `Asia/Beijing`.

Jmenuje se `Asia/Shanghai`.

Databáze má za pravidlo pojmenovávat pásma podle nejlidnatějšího města, které do nich spadá, nikoli podle politického hlavního města – a Šanghaj je větší. Počítače světa tak po desetiletí potichu ukládají čínský národní čas pod jiným jménem, než jaké mu dává sama Čína.

Pokud jste někdy nastavovali hodiny serveru, konfigurovali databázi nebo vybírali časové pásmo z rozbalovací nabídky, použili jste ho.

A je tu ještě druhý, lepší důvod, proč se název hodí.

Pekingský čas je odvozen od 120. poledníku. Samotný Peking leží na 116,4° východní délky, takže hodiny v hlavním městě jdou zhruba o čtrnáct minut napřed před vlastním sluncem. Kašgar na dalekém západním konci téhož časového pásma se od slunce odchyluje asi o tři hodiny.

Šanghaj leží na 121,5° východní délky.

To znamená, že na celém obrovském území Číny, které žije podle pekingského času – v rozsahu pěti zeměpisných časových pásem, od pobřeží Tichého oceánu po hranice Střední Asie –, leží velká města, kde se oficiální hodiny a skutečné slunce opravdu shodují, u východního pobřeží, a hlavní město mezi ně nepatří.

Sluneční poledne přichází v Šanghaji jen pár minut od dvanácté hodiny. Město patří k nejpřesněji sladěným místům celé této série.

Čas země je pojmenován po jejím hlavním městě. Světový software ho pojmenovává po Šanghaji. A slunce, na které se nikdo neptal, potichu dává za pravdu softwaru.