| MĚSTO | MÍSTNÍ ČAS | Rozdíl | Blíží se |
|---|---|---|---|
| Londýn Spojené království | 01:00 | −2 h | Od 25. 10. bude −3 h |
| Berlín Německo | 02:00 | −1 h | Od 25. 10. bude −2 h |
| Dubaj Spojené arabské emiráty | 04:00 | +1 h | |
| Tokio Japonsko | 09:00 | +6 h | |
| Sydney Austrálie | 10:00 | +7 h | Od 4. 10. bude +8 h |
| New York Spojené státy americké | 20:00st | −7 h | Od 1. 11. bude −8 h |
| Los Angeles Spojené státy americké | 17:00st | −10 h | Od 1. 11. bude −11 h |
Vádí Musa (Jordánsko) používá UTC+3. V tomto časovém pásmu platí celý rok UTC+3 – letní čas se nepoužívá. Časový rozdíl mezi městy Vádí Musa a New York je 7 hodin. Standardní pracovní doba (9–18 h) se s městem New York překrývá; společný úsek je zhruba 2 hodiny denně. Vhodná doba ke spojení: 16:00–18:00 ve městě Vádí Musa odpovídá 09:00–11:00 ve městě New York. Časový rozdíl mezi městy Vádí Musa a Londýn je 2 hodiny. Standardní pracovní doba (9–18 h) se s městem Londýn překrývá; společný úsek je zhruba 7 hodin denně. Vhodná doba ke spojení: 11:00–18:00 ve městě Vádí Musa odpovídá 09:00–16:00 ve městě Londýn. Časový rozdíl mezi městy Vádí Musa a Tokio je 6 hodin. Standardní pracovní doba (9–18 h) se s městem Tokio překrývá; společný úsek je zhruba 3 hodiny denně. Vhodná doba ke spojení: 09:00–12:00 ve městě Vádí Musa odpovídá 15:00–18:00 ve městě Tokio. Stejné časové pásmo používají například také města Moskva, Istanbul, Nairobi. Když tyto časové posuny znáte, snáze naplánujete hovory i cesty do města Vádí Musa a zpět.
Vádí Musa (Jordánsko) má zhruba 17 tis. obyvatel. Dnes je zhruba 11,9 h denního světla: slunce vychází v 06:30 a zapadá v 18:25. V tomto časovém pásmu platí celý rok UTC+3 – letní čas se nepoužívá. Leží na severní polokouli, zhruba 30° severně od rovníku. Jezdí se vpravo.
Hlavní město
Ammán
Kontinent
Asie
Časové pásmo
UTC+3 · Asia/Amman
Souřadnice
30,32° s. š., 35,48° v. d.
Měna
JOD (د.ا)
Telefonní předvolba
+962
Strana jízdy
Vpravo
Polokoule
Severní
Jazyk
arabština
Měrná soustava
Metrická
Věděli jste, že…
Petra vytesali z pískovce Nabatejci přibližně ve 4. století př. n. l. a jen asi 15 % z ní bylo odkryto – zbytek je stále pod zemí. Její vodní systém spolehlivě přiváděl vodu pouštním kaňonem do města s možná 20 000 obyvateli.
Hodiny: Ve Wadi Musa platí UTC+3. O zimním slunovratu svítí zapadající slunce dveřmi Ad Deir, Kláštera, a osvětluje oltář uvnitř – pravděpodobně záměrně.
Město Vádí Musa leží na 35.5° v. d. Jeho časové pásmo UTC+3 vychází z poledníku 45° v. d. Rozdíl 9.5° znamená, že se hodiny oproti slunci předbíhají zhruba o 38 min: sluneční poledne nastává kolem 12:38, a ne ve 12:00. V pásmu platí celý rok UTC+3 – letní čas se zde nepoužívá.
Nejdelší den roku 2026 připadá na 22. června: 14 h 6 min denního světla. Nejkratší na 22. prosince: 10 h 11 min. Rozdíl mezi nimi činí 3 h 55 min. V této zeměpisné šířce jsou roční období na hodinách znát, ale nikdy výrazně.
Nejčasnější východ a nejpozdější západ slunce nepřipadají na nejdelší den. Ve městě Vádí Musa vychází slunce nejdříve 12. června v 05:35, zatímco nejpozdější západ přichází až 2. července v 19:44. Odděluje je časová rovnice: eliptická dráha Země a sklon její osy posouvají sluneční poledne během roku o několik minut sem a tam.
Po západu slunce zůstává obloha ještě chvíli světlá. Ve městě Vádí Musa trvá tento občanský soumrak kolem rovnodennosti asi 24 min.
Všechny hodnoty v této části jsou vypočteny ze zeměpisné šířky, délky a časového pásma IANA daného města pomocí slunečních algoritmů NOAA (Spencer, 1971) s přesností asi ±2 obloukové minuty pod 65° šířky.
Oficiální časové pásmo pro město Vádí Musa (Jordánsko) je Asia/Amman; rozdíl oproti UTC je v tuto chvíli UTC+3.
Vádí Musa má odhadem 17 tis. obyvatel. Město leží na souřadnicích 30.32°N, 35.48°E.
Město Vádí Musa má v nejdelší den 14 h 6 min denního světla a v nejkratší 10 h 11 min; roční průměr je 12 h 10 min denně.
Sluneční poledne ve městě Vádí Musa nastává kolem 12:38 ve standardním čase UTC+3, protože město leží 9.5° od poledníku, z něhož jeho pásmo vychází.
Město vytesané do útesu: Petra vytesali z pískovce Nabatejci přibližně ve 4. století př. n. l. a jen asi 15 % z ní bylo odkryto – zbytek je stále pod zemí.