| MĚSTO | MÍSTNÍ ČAS | Rozdíl | Blíží se |
|---|---|---|---|
| Londýn Spojené království | 01:00 | +1 h | Od 25. 10. bude ±0 h |
| Berlín Německo | 02:00 | +2 h | Od 25. 10. bude +1 h |
| Dubaj Spojené arabské emiráty | 04:00 | +4 h | |
| Tokio Japonsko | 09:00 | +9 h | |
| Sydney Austrálie | 10:00 | +10 h | Od 4. 10. bude +11 h |
| New York Spojené státy americké | 20:00st | −4 h | Od 1. 11. bude −5 h |
| Los Angeles Spojené státy americké | 17:00st | −7 h | Od 1. 11. bude −8 h |
Stejné časové pásmo jako u vás.
Meknes (Maroko) používá UTC+0. V tomto časovém pásmu platí celý rok UTC+0 – letní čas se nepoužívá. Časový rozdíl mezi městy Meknes a New York je 4 hodiny. Standardní pracovní doba (9–18 h) se s městem New York překrývá; společný úsek je zhruba 5 hodin denně. Vhodná doba ke spojení: 13:00–18:00 ve městě Meknes odpovídá 09:00–14:00 ve městě New York. Časový rozdíl mezi městy Meknes a Londýn je 1 hodina. Standardní pracovní doba (9–18 h) se s městem Londýn překrývá; společný úsek je zhruba 8 hodin denně. Vhodná doba ke spojení: 09:00–17:00 ve městě Meknes odpovídá 10:00–18:00 ve městě Londýn. Časový rozdíl mezi městy Meknes a Tokio je 9 hodin. Standardní pracovní doba se s městem Tokio vůbec nepřekrývá, takže schůzky vyžadují brzký nebo pozdní termín na jedné straně. Stejné časové pásmo používají například také města Reykjavík, Casablanca, Akkra. Když tyto časové posuny znáte, snáze naplánujete hovory i cesty do města Meknes a zpět.
Meknes (Maroko) má zhruba 630 tis. obyvatel. Dnes je zhruba 11,9 h denního světla: slunce vychází v 06:15 a zapadá v 18:08. V tomto časovém pásmu platí celý rok UTC+0 – letní čas se nepoužívá. Leží na severní polokouli, zhruba 34° severně od rovníku. Jezdí se vpravo.
Vlajka
Maroko
Hlavní město
Rabat
Kontinent
Afrika
Časové pásmo
GMT · Africa/Casablanca
Souřadnice
33,90° s. š., 5,55° z. d.
Měna
MAD (د.م.)
Telefonní předvolba
+212
Strana jízdy
Vpravo
Polokoule
Severní
Jazyk
arabština, berberština
Měrná soustava
Metrická
Věděli jste, že…
Mulaj Ismail postavil kolem Meknesu od roku 1672 zhruba 40 kilometrů zdí, spolu se sýpkami určenými k uskladnění obilí na dvacet let a stájemi, v nichž prý bylo 12 000 koní. Vládl 55 let a nasadil na tyto stavby desítky tisíc dělníků.
Hodiny: V Meknesu platí GMT (UTC+0) od doby, kdy se k němu Maroko v září 2026 celoročně vrátilo. Volubilis, nejzachovalejší římské naleziště v Maroku, je vzdáleno půl hodiny.
Město Meknes leží na 5.5° z. d. Jeho časové pásmo UTC+0 vychází z nultého poledníku (0°). Rozdíl 5.5° znamená, že se hodiny oproti slunci předbíhají zhruba o 22 min: sluneční poledne nastává kolem 12:22, a ne ve 12:00. V pásmu platí celý rok UTC+0 – letní čas se zde nepoužívá.
Nejdelší den roku 2026 připadá na 22. června: 14 h 25 min denního světla. Nejkratší na 22. prosince: 9 h 54 min. Rozdíl mezi nimi činí 4 h 31 min. V této zeměpisné šířce jsou roční období na hodinách znát, ale nikdy výrazně.
Nejčasnější východ a nejpozdější západ slunce nepřipadají na nejdelší den. Ve městě Meknes vychází slunce nejdříve 20. září v 06:08, zatímco nejpozdější západ přichází až 1. července v 20:37. Odděluje je časová rovnice: eliptická dráha Země a sklon její osy posouvají sluneční poledne během roku o několik minut sem a tam.
Po západu slunce zůstává obloha ještě chvíli světlá. Ve městě Meknes trvá tento občanský soumrak kolem rovnodennosti asi 25 min.
Všechny hodnoty v této části jsou vypočteny ze zeměpisné šířky, délky a časového pásma IANA daného města pomocí slunečních algoritmů NOAA (Spencer, 1971) s přesností asi ±2 obloukové minuty pod 65° šířky.
Oficiální časové pásmo pro město Meknes (Maroko) je Africa/Casablanca; rozdíl oproti UTC je v tuto chvíli UTC+0.
Meknes má odhadem 630 tis. obyvatel. Město leží na souřadnicích 33.90°N, 5.55°W.
Město Meknes má v nejdelší den 14 h 25 min denního světla a v nejkratší 9 h 54 min; roční průměr je 12 h 11 min denně.
Sluneční poledne ve městě Meknes nastává kolem 12:22 ve standardním čase UTC+0, protože město leží 5.5° od poledníku, z něhož jeho pásmo vychází.
Stěna dlouhá čtyřicet kilometrů: Mulaj Ismail postavil kolem Meknesu od roku 1672 zhruba 40 kilometrů zdí, spolu se sýpkami určenými k uskladnění obilí na dvacet let a stájemi, v nichž prý bylo 12 000 koní.